Swissuniversities (https://www.swissuniversities.ch)

Lucie Slámová (Karlova univerzita, 2. lékařská fakulta)

93 706,15 CHF

University Childrens Hospital Zurich
Division of pediatric Oncology /Bone Marrow Tranplantation Unit

Kromě případů Ph+ ALL (akutní lymfoblastická leukemie), které představují výraznou myeloidní populaci zjistitelnou během diagnózy a/nebo počáteční fáze léčby, jsme identifikovali specifickou novou podskupinu pacientů s akutní smíšenou fenotypovou leukemií, leukemií kostní dřeně (T/myelo) a novou podmnožinu pacientů s leukemií s liniovým přesmykem (swALL). Při zlepšování xenograftového modelu (pocházejícího z jiného živočišného druhu) s cílem rozdělit subpopulace v Ph+ ALL jsme zaměřili své úsilí na tento nový subtyp ALL, který mění subpopulaci z lymfoidního fenytypu na myelo-monocytický fenotyp v rámci chemoterapie, a využíváme xenograftový systém na funkční definování části buněk, která se objevuje, k transdiferenciaci. Nyní jsme identifikovali 15 individuálních pacientů (4 % případů B-prekurzorové ALL), kteří vykazují reziduální populaci s monocytickými vlastnostmi (značný nárůst CD33 a CD14, pokles CD34 a CD19) během prvního měsíce chemoterapie, kdy hlavní úlohu hrají glukokortikoidy. Tato subpopulace se odvozuje ze stejného leukemického klonu, protože stejný ALL specifický vzorec Ig-TCR klonální přestavby byl získán z tříděných monocytických buněk od těchto pacientů. Je pozoruhodné, že ve většině případů měli tito pacienti nepříznivé rozvrstvení rizik a docházelo u nich k relapsu, což naznačuje, že tento fenotyp je spojen s rezistencí na léky. Zvláště u jednoho pacienta došlo k relapsu AML nesoucí stejnou Ig/TCR přestavbu než vzorek počáteční diagnózy ALL naznačující možnost subklonu nebo klonální evoluce směrem k myeloidnímu fenotypu. Je překvapivé, že dva případy ALL s filadelfským chromozomem (Ph+ ALL) měly tyto fenotypy s přesmykem. Mechanismy zapojené akce se zdají být autonomní k buňkám, protože tento fenotyp s liniovým přesmykem byl také vyvolán v xenograftových swALL vzorcích v in vitro a v in vivo podmínkách po léčbě pomocí glukokortikoidy. Neidentifikovali jsme běžnou genetickou změnu, s výjimkou vymazání p16 (4/13) a vymazání/změny IKZF1 genu (5/12). Předběžná data naznačují, že tento jev by se mohl spojovat s epigenetickými modifikacemi hlavního regulátoru hematopoezy CEBPA v tomto subtypu ALL. Souhrnně naše údaje naznačují, že swALL představují nový subtyp BCP ALL, že bioznačkovače mohou být definovány k identifikaci těchto případů při diagnóze nebo velmi brzy na začátku léčby.
Publikace:
Leukemia. 2014 Mar;28(3):609-20. doi: 10.1038/leu.2013.354. Epub 2013 Nov 25.
CD2-positive B-cell precursor acute lymphoblastic leukemia with an early switch to the monocytic linie.
Slamova L1, Starkova J1, Fronkova E1, Zaliova M1, Reznickova L1, van Delft FW2, Vodickova E3, Volejnikova J1, Zemanova Z4, Polgarova K1, Cario G5, Figueroa M6, Kalina T1, Fiser K1, Bourquin JP7, Bornhauser B7, Dworzak M8, Zuna J1, Trka J1, Stary J1, Hrusak O1, Mejstrikova E1.

Akutní lymfoblastická leukemie (ALL) je nejčastěji se vyskytujícím nádorovým onemocněním u dětských pacientů. Podskupina s vysoce rizikovou nemocí je charakterizovaná přítomností translokace t(9;22), která vede k derivativnímu chromozomu 22 (Ph chromozom) s fúzním genem BCR/ABL. Nedávné studie ukázaly, že většina Ph+ ALL provádí vymazání IKZF1 genu, hlavního regulátoru B buňkové ontogeneze. Laboratoře v Praze mají uložený vzácný biologický materiál od pacientů trpících BCR/ABL pozitivní leukemií. Laboratoř v Curychu vytvořila reprezentativní platformu předklinického výzkumu pomocí xenotransplantového modelu generujícího leukemii u lidí se stabilním imunofenotypem u imunodeficitních myší. Naše pilotní transplantace pro tento projekt ukazují konzistentní engraftment Ph+ ALL buněk. Nedávno jsme zveřejnili údaje naznačující přítomnost hematopoetického kmene nebo buňky předchůdce (HSC), který získal lézi BCR/ABL, ale zřetelně se liší od populace ALL. Máme za cíl charakterizovat tuto reziduální BCR/ABL-pozitivní subpopulaci a pochopit, do jaké míry by to mohlo představovat preleukemický HSC. Buňky ze vzorků kostní dřeně diagnostické předléčby budou roztříděny do tří skupin (lymfoblastické buňky, myeloidní buňky a nezralé HSC). Část roztříděných buněk bude použita pro molekulární charakterizaci (stanovení molekulárního profilu genetických lézí pomocí SNP skupin a PCR pro charakteristické léze včetně IKZF1 a porovnání genetických značkovačů v subpopulacích ALL a v nelymfoblastických buňkách od pacientů trpících Ph+ ALL) a druhá část bude roztříděna přímo do podpůrné kostní dřeně NSG a použita okamžitě pro xenotransplantaci pro funkční potvrzení populací. Kromě toho se snažíme analyzovat párovou diagnózu vs. vzorky při relapsu s cílem charakterizovat změny druhotné k BCR/ABL fúzi (IKZF1 nebo jiné lymfoidní regulatorní geny). To nám umožní určit, zda tyto druhotné léze vznikají v různých subklonech a možná ukážou, že tyto léze jsou dolní částí BCR/ABL fúze.