Swissuniversities (https://www.swissuniversities.ch)

Lucie Doležalová (Karlova Univerzita, Filozofická fakulta)

49 305,77 CHF

Universität Zürich

Publikace:
Monografie:
L.D. Obscurity and Memory in Late Medieval Manuscript Culture: The Case of the ‘Summarium Biblie’. Medium Aevum Quotidianum, Sonderband 29. Krems: Institut für Realienkunde des Mittelalters und der frühen Neuzeit, 2012.
Kolektivní monografie:
L.D., Jeff Rider and Alessandro Zironi, eds. Obscurity in Medieval Texts. Medium Aevum Quotidianum, Sonderband 30. Krems: Institut für Realienkunde des Mittelalters und der frühen Neuzeit, 2013.
Studie:
L.D. “The Devil as a Christian Author? The Case of Versus maligni angeli,” in Auctor et auctoritas in Medii Aevi litteris. Author and Authorship in Medieval Latin Literature, ed. Edoardo D’Angelo and Jan Ziolkowski (Florence: SISMEL – Edizioni del Galluzzo, 2014), 321-330.
L.D. “Manuscript Transmission and an Analysis of the Pseudo-Joachimite Expositio versuum extraneorum,” in Joachim posuit verba ista. Gli pseudoepigrafi di Gioacchino da Fiore dei secoli XIII e XIV, ed. Gian Luca Potestà and Marco Rainieri, Roma: Viella, 2015, p. 201-213.
L.D. “Multilingualism and Late Medieval Manuscript Culture,” in The Medieval Manuscript Book. Cultural Approaches, ed. Michael van Dussen and Michael Johnston (Cambridge: Cambridge University Press, 2015), 160-180.
(Další dvě studie se připravují k publikování.)
Projekt také vyústil v řadu pozvání na přednášky (Fiore, Benevento, IHR London a další). Podporuje se spolupráce se švýcarským partnerem.

Projekt se vyvíjí kolem případu středověké recepce krátké, ale velmi obskurní latinské básně, někdy nazývané "Versus maligni angeli" (Verše zlého anděla), která prošla minimálně 34 středověkými rukopisy, často doprovázenými komentáři a interlineárními glosami. „Nejnesmyslnější” částí básně byla původně zřejmě exorcistická stylizace, ale později se předpokládalo, že jde o celek napsaný spíše démonem než proti démonům. Středověcí čtenáři pak báseň interpretovali jako dílo ukrývající křesťanské záhady, a postupně si text přivlastnili a změnili. Budu analyzovat písemná přivlastnění textu i jeho glosy a komentáře a zkoumat je jako důkaz recepce textu. Nabídnu kritické vydání básně a její komentáře prostřednictvím řady středověkých rukopisů, které nebyly dosud zaznamenány. Budu také podrobně studovat obsah kodexů, kde se báseň objevuje, a hledat další možné důkazy její recepce. Hloubková analýza středověkých přístupů a interpretace této konkrétní záhady bude sloužit jako východisko ke všeobecnějšímu zkoumání charakteru interpretace středověkého textu a přivlastnění „nejasnosti”. Hodlám zdůvodnit své tvrzení tím, že náš pojem záhadnosti jako mimořádné, pochybné a dokonce znepokojující se výrazně liší od středověkého pojmu, který především kvůli vlivu Bible a biblických výkladů považoval záhadnost za přirozenou a dokonce vyhledávanou součást každodenního života. Zároveň je mým cílem použít tuto případovou studii pro všeobecnější metodologické úvahy o středověké písemné kultuře, o rozdílu mezi chybou a pokusem o její nápravu a o možných konceptualizacích studia literární recepce a osvojení v dnešní době.